Vydavatelství

Vydavatelství zahájilo činnost v roce 1992. Od počátku se zabývá vydáváním především odborných firemních magazínů a časopisů, ale v jeho studiu vznikla v první polovině devadesátých let minulého století mimo jiné také úspěšná učebnice pro základní školy Počítač hrou, která vyšla později ještě v aktualizovaném vydání.

Dnes je hlavním produktem vydavatelství publikace Zemědělský kalendář. Vydavatelství je jediným vlastníkem autorských práv na tento titul a ochranné známky, která je zapsaná v rejstříku Úřadu průmyslového vlastnictví České republiky. Od roku 2002 je tak vydavatelem jednoho z nejstarších tuzemských zemědělských ročních kalendářů, jehož počátek je v roce 1848. Klíčovým posláním současného Zemědělského kalendáře je zajištění kontinuity s vydáváním této tradiční publikace, která může být vzhledem k více než 150 leté tradici právem považována za nedílnou součást našeho kulturního dědictví.

Historie psaných kalendářů sahá u nás až do 13. století. O dvě století později zřídila pražská univerzita úřad univerzitního astronoma, jehož úkolem bylo vydávat kalendáře z učení pražského. První český tištěný kalendář vydal roku 1489 v Plzni Mikuláš Štětina. Od roku 1544 se objevují v kalendářích také ilustrace. Předchůdcem zemědělských kalendářů byla v roce 1558 v Praze vydaná Praktika sedlská, pro všechna léta příhodná. V roce 1562 je poprvé v kalendáři K. T. Petrkovského uveden seznam trhů (jarmarků).

První kalendář se zemědělským obsahem pochází z roku 1593. V roce 1677 byl vytištěn Kalendář každoročně hospodářský Simeona Partlicia. V období 1783 až 1795 navázala na dřívější kalendáře takzvaná Minuci hospodářská. Jako příloha c. k. privilegovaných pražských poštovských novin vycházel v letech 1803 až 1812 Hospodářský kalendář, jehož obsahem byly „rozličné hospodářské zkušenosti při vzdělávání rolí“. Nejvýznamnější kalendářovou edicí u nás byly kalendáře Vlastenecko-hospodářské společnosti v Praze, které vycházely v letech 1775 až 1873. Na Moravě vydávala od roku 1787 v němčině hospodářské kalendáře Moravsko-slezská hospodářská společnost. Významnou edicí byly v druhé polovině 19. století Kalendáře kapesní. V tomto období začal pravidelně vycházet velký počet kalendářů, ale mnohé ztrácely svůj původní účel a nezřídka v nich převažovala komerční stránka.

Vraťme se však ke kalendářům nejvýznamnější edice, kterou byla zmíněná Vlastenecko-hospodářská společnost. Její kalendáře plnily v zemědělství osvětové a popularizační poslání. Byly u nás nejrozšířenější svého druhu a vycházely ve vysokých nákladech – až 160 tisíc výtisků. Dostávaly se do mnoha hospodářství, rolníci si kalendáře půjčovali a společně předčítali. Do poloviny 19. století, i později, byly tyto kalendáře často jediným masovějším zdrojem šíření pokroku v české řeči. Obsahovaly kromě článků o zemědělství také kalendářní část, předpovědi počasí, pranostiky, přehledy výročních trhů, chovatelských výstav a podobně.